Kuchyně bez spíže vypadá jako neřešitelný problém jen do chvíle, než si přiznáte, kolik věcí vlastně nepotřebujete mít po ruce každý den. Většina domácností skladuje zásoby, které se používají jednou za měsíc, na místech, kam se sahá několikrát denně. Prvním krokem je proto rozdělení na zóny podle frekvence používání. To, co používáte denně – sůl, olej, koření, kávu – patří do dosahu ruky. Zásoby těstovin, rýže nebo konzerv mohou klidně skončit výš, dozadu nebo úplně jinam.

Samotné přerovnání ale nestačí, pokud nemáte kam ukládat. Pomůže vertikální využití prostoru, které bývá v malých kuchyních nejvíc opomíjené. Mřížka nebo lišta na stěně nad linkou udrží koření, prkénka i utěrky a uvolní pracovní desku. Pokud řešíte i celkovou dispozici malé kuchyně a nechcete sahat po drahých vestavbách, stojí za to projít si zkušenosti lidí, kteří bydlí v podobně stísněných podmínkách. Někdy je levnější a rychlejší změnit uspořádání než kupovat novou linku.

Do skříněk se hodí průhledné nádoby, ale ne nezbytně. Důležitější je, aby měly stejný tvar a daly se stavět na sebe. Vysoké úzké dózy na těstoviny, obdélníkové na mouku a nízké na koření zaberou méně místa než originální obaly, které mají různé rozměry a nevyužitý prostor uvnitř. Na dvířka pak patří věšák nebo organizér na víčka a poklice, které jinak překážejí všude.

Zásuvky bývají poslední místo, kde vzniká chaos. Stačí do nich vložit dělicí přepážky a přiřadit každé kategorii pevné místo. Příbory, nože, kuchyňské náčiní. Pokud ani to nestačí, zbývá ještě prostor pod linkou, kde se dá využít výsuvný systém místo pevné police. A když opravdu není kam, je lepší přiznat, že část zásob patří do sklepa, na balkon nebo do komory na chodbě. Kuchyně nemusí mít všechno, stačí, když má to, co skutečně používáte.